Krásná jako z růže květ

Růže krásně voní a omlazuje.

Však je zasvěcená Venuši, bohyni lásky.

Když se tato kráska zrodila z mořské pěny, spolu s ní se z moře vynořil i růžový keř.

Snad nejznámější Venuší je ta od Botticelliho, lákající do florentské Galerie Uffizi každoročně miliony návštěvníků.

Smyslná blondýna připlouvá na lastuře ke břehům Kypru a ve vzduchu kolem ní poletují růže.

Sandro na svém obraze ale nemaluje jen tak nějaké imaginární růže. Jedná se o skutečnou odrůdu, kterou dodnes najdete v zahradě Boboli. Jmenuje se Rosa alba incarnata, nádherně voní a její jemně růžová barva připomíná mladistvou pleť, či studem zčervenalá líčka.

A jak si udržet krásu Botticelliho Venuše? Samozřejmě díky růžové kosmetice!

Od samého začátku experimentů s květy jsem toužila po vlastní růžové vodě. Mám toto tonikum moc ráda a naštěstí se dá vyrobit i bez destilátoru, za pomoci bežné kuchyňské výbavy.
Oproti mým klasickým pětiminutovým receptům je příprava trochu pracnější, ale celé kouzlo určitě stojí za to.

Do hrnce nalejeme zhruba 5 cm vody, položíme napařovák, doprostřed napařováku postavíme mističku a všude kolem nasypeme růžové okvětní lístky. V případě, že nemáme napařovák, postavíme misku doprostřed hrnce na neplovoucí podstavec a růžové lístky hodíme přímo do vody. Pak už jen vše přiklopíme skleněnou miskou (abychom pěkně viděli kondenzaci růžové vody), nasypeme do ní led pro rychlejší zkapalnění hydrolátu a začneme pomalu vařit.

Jakmile se led rozpustí, vysajeme vzniklou vodu hadrem a dáme led nový.

Když máme pocit, že už se voda pomalu vyvařila, vypneme plyn a necháme zkapalnit poslední výpary.

Hotovou růžovou vodu přelejeme do vyvařeného flakonku a pro lepší konzervaci přidáme lžičku vodky.

Já mám velkou sklenici v lednici a tu malou v toaletní skříňce.

Bezvadná je v rozprašovači, oceníte ji hlavně v horkých dnech. Neočekávejte ale silně voňavou květinovou vodu. Je to domácí preparát bez přidané parfemace, a proto bude jen velmi lehká. Bude však vaše a o to jde.

Absolutním hitem mé letošní květinové výroby se stal nečekaně růžový peeling. Příprava je blesková a efekt ohromný.

Přes počáteční skepsi scrub zatím stále krásně voní a to už ho používám přes měsíc.

Okvětní lístky hodíme do nádobky spolu se solí a rozmixujeme. Dávkování je od oka, raději přidáme víc soli, ať je směs pěkně abrazivní a v koupelně neucpává odpad.

Když je růžová sůl namixovaná, přidáme kokosový olej, kapičku vodky pro lepší konzervaci a promícháme.

Máme-li růžové soli hodně, můžeme ji usušit na sluníčku a uchovat ve skleničce.

Takováto sůl vydrží věčně. Dá se využít jak při vaření, tak do koupele, nebo na nový peeling, až nám dojde ten čersvý.

Tak do toho, princezny.

Ať jsme krásné jako z růže květ!

A až budete někdy ve Florencii, zajdeme si spolu do Galerie Uffizi za dalšími napínavými příběhy květin a umění.

Vaše Štěpánka Toskánka